Zahradní skleníky

Zahradní stavby

Pěstování

Ohraničení záhonů

Venkovní plochy

Zavlažování zahrady

Nádrže a jímky

Zahradní nábytek

Bazény

Relax a hry na zahradu

Ploty

Ochranné sítě

Grily a ohniště

Jak založit kompost: postup krok za krokem

Kompost se zakládá ve vrstvách: střídáte hnědý materiál (větvičky, listí, sláma) a zelený (tráva, zbytky zeleniny) přibližně v poměru 2–3 díly hnědého na 1 díl zeleného. Klíčem k tomu, aby kompost správně kvasil a nezapáchal, jsou nutné tři věci: správné umístění, optimální vlhkost a pravidelné přehazování kompostu. Správně navrstvený kompost se během pár týdnů zahřeje na 55–70 °C, což značí, že kompostovací procesy probíhají správně.

Co se v článku dozvíte? Klikněte na kapitolu a přečtěte si, co vás právě zajímá

Aktualizace článku: květen 2026 – přidány informace ke hnojení záhonů, odpovědi na nejčastější dotazy a přehledová tabulka.

V článku najdete přesný postup na založení kompostu a odpovědi na otázky, na které se zahradníci nejčastěji ptají: jak velký kompostér opravdu potřebujete, co do kompostu nikdy nedávat a jak poznat, že je kompost zralý.

Kdy založit kompost

I když – zejména v uzavřeném kompostéru – můžete kompost založit po většinu roku, nejlepší čas nastává na jaře nebo na podzim.

  • Na jaře dosahují venkovní teploty příznivějších hodnot než v chladnějším období. Příhodné klima podpoří zrání kompostu a činnost mikroorganismů.
  • Na podzim se v zahradě nachází velké množství organického materiálu. Z posekané trávy, spadaného listí nebo zbytků plodů kompostováním vyrobíte hromady úrodného hnojiva pro běžné nebo vyvýšené záhony.

Kam umístit kompostér

Kompostér umístěte:

  • Na stinné místo, kam celý den nepraží slunce.
  • Do závětří, aby silný vítr kompostér nepoškodil.
  • Blíže vodnímu zdroji, abyste mohli kompostér prolévat.
  • V dostatečné vzdálenosti od obytného domu.

Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Na příliš slunném místě se kompost rychle přehřeje a vysychá – to platí jak pro materiál uložený na kompostovací hromadě, tak v uzavřeném kompostéru.

Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Pokud máte prostornější pozemek, zvolte místo, které není všem na očích – například nevyužívané zahradní zákoutí, aby kompost nehyzdil venkovní prostory a zápach z rozkládajících se zbytků neobtěžoval obyvatele (sousedního) domu.

Řešením je přistavit kompostér ke zdi, například ke chlévu nebo jinému hospodářskému stavení: zeď poslouží jako doplňující teplená izolace a ochrání kompostér před větrem.

Jak velký kompostér potřebujete: orientační přehled podle velikosti zahrady

Při výběru kompostéru promyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Jednoznačné doporučení neexistuje, ale následující přehled vám rozhodování usnadní:

Velikost zahrady Doporučený objem Vhodný typ kompostéru Poznámka
Do 200 m² 300–500 l Uzavřený plastový nebo dřevěný Ideální pro zbytky z domácnosti a menší množství trávy
200–500 m² 500–1 000 l Uzavřený nebo otevřený Pro zahradníky s větším množstvím odpadu a delšími větvemi
Nad 500 m² 1 000 l a více Otevřená hromada nebo velký kompostér Vhodné, pokud zpracováváte velké množství listí, trávy a větví

Otevřený, nebo s víkem – jaké řešení zvolit

Při výběru kompost(ér)u vezměte v úvahu množství materiálu, které hodláte na kompost ukládat, prostorové možnosti v zahradě i osobní preference.

Výhody a nevýhody „otevřeného kompostu“, tedy kompostovací hromady uložené v jednoduché (většinou dřevěné) konstrukci, a uzavřeného kompostu najdete níže.

1. Otevřený kompostér

Výhody

  1. Nižší pořizovací náklady: otevřený kompostér nevyžaduje větší investice: obvykle stačí stlouknout několik dřevěných prken, postavit konstrukci na méně viditelné místo v zahradě a kompostér je připraven k použití.
  2. Přímý kontakt s půdou: materiál má přímý kontakt s půdou, takže se do něj dostanou žížaly nebo mikroorganismy, které urychlují kompostovací procesy.
  3. Velký objem: Otevřené kompostéry mohou pojmout větší množství materiálu, což je ideální pro velké zahrady nebo intenzivní kompostování.

Nevýhody

  1. Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem. Rychleji tak vysychá, při silných deštích zase může dojít k přemokření.
  2. Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti. Pokud si chcete nelibé vůně ušetřit, pořiďte si uzavřený kompostér.
  3. Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný. Pokud se na zahnívající zbytky nechcete dívat při každé návštěvě zahrady, zvažte pořízení uzavřeného kompostéru.

2. Uzavřený kompostér

Druhou možností je pořízení uzavřeného kompostéru – zpravidla kovové, plastové nebo dřevěné nádoby s víkem.

Výhody

  1. Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř. Kompost se zapaří, a tím se proces kompostování urychlí.
  2. Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem. Ušetří vás také nepříjemného zápachu.
  3. Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu. Snáze si vyberete kompostér, který přesně zapadne do designu vaší zahrady.

Nevýhody

  1. Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu. Počáteční investice se však s postupem let vrátí při opakovaném užívání.
  2. Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat. Na větších pozemcích může být výhodnější otevřený kompost, jehož pozdější rozšíření není tak náročné.
  3. Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená. Válce rotačního kompostéru je potřeba čas od času protočit, čímž urychlíte rozklad materiálu.

TIP: Vyberte si prostorný a estetický kompostér, který se při naplnění ani silnějším poryvu větru nerozláme a vyrží dlouhé roky.

Shrnutí – jaký druh kompostéru zvolit

  • Otevřený kompostér – pro zahradníky hledající jednoduché a cenově nenákladné řešení pro ukládání většího množství kompostu. Vhodný do větší zahrady, kde ani nelibě zapáchající zbytky nebudou nikomu příliš na obtíž.
  • Uzavřený kompostér – pro zahradníky, kteří si chtějí udržet lepší kontrolu nad kompostovacím procesem a nechtějí se potýkat s hromadou mušek či jiného hmyzu, které může kompost přilákat. Ideální do menší zahrady, kde nemůžete kompostér umístit na odlehlé místo, nebo do prostorů, u kterých dbáte na jejich estetický vzhled.

Zkušenost zahradnice: Máme klasický otevřený kompostér, který se skládá ze 2 částí – do jedné kompost celý rok ukládáme, na podzim ho přeházíme do druhé části. V té rok zraje, potom používáme na zahradě.

Co dát pod kompostér

Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly – ale třeba i myši.

Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo. Malí savci se přes něj nedostanou, ale dešťovky a jiní živočichové budou mít ku kompostu nadále přístup.

Jak vrstvit kompost krok za krokem

Než začnete, pochopte základní rovnici: každý kompost potřebuje dvě skupiny materiálů v správném poměru.

  • „Hnědý" materiál (bohatý na uhlík): štěpka, sláma, seno, suché listí, větvičky, kůra, popel ze dřeva. Zajišťuje vzduch a strukturu.
  • „Zelený" materiál (bohatý na dusík): posečená tráva, slupky a zbytky ze zeleniny a ovoce, kávová sedlina, vyluhovaný sypaný čaj. Dodává živiny a vlhkost.

Optimální poměr uhlíku a dusíku v čerstvě založeném kompostu se pohybuje přibližně v rozmezí 30–35:1. V praxi to odpovídá pravidlu 2–3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného.

Postup krok za krokem:

  1. Připravte dno. Na samé dno kompostéru dejte vrstvu hrubšího hnědého materiálu – větévky, štěpku nebo drcené listí – do výšky přibližně 15–25 cm. Tato vrstva zajistí odvod přebytečné vody a přívod vzduchu do spodní části kompostu.
  2. Přidejte zelenou vrstvu. Na hnědý základ nasypte vrstvu zeleného materiálu o výšce přibližně 6–7 cm. Čerstvě posečenou trávu nesypejte ve velkém množství najednou. Snadno se „slepuje“ se a začíná zapáchat. Raději trávu prokládejte suchým materiálem.
  3. Vrstvy střídejte. Vrstvy hnědého a zeleného materiálu dále střídejte v poměru 2–3 :1 ve prospěch hnědého materiálu. Každou novou vrstvu lehce přitlačte, ale zase kompost příliš neupěchujte. Vzduch je pro rozklad nezbytný.
  4. Na závěr přidejte hnědou vrstvu. Poslední vrstva by měla být vždy z hnědého materiálu. Zelený materiál na povrchu rychleji zapáchá a přitahuje hmyz.

Pokud jste kompost navrstvili správně a udržujete ho vlhký, během jednoho až dvou týdnů se zahřeje na 55–70 °C. V tzv. termofilní fázi hynou zárodky chorob i semena plevele.

Tímto způsobem si snadno ověříte, že kompostovací procesy probíhají správně.

TIP: Procesy můžete urychlit pomocí urychlovače kompostu – tento přípravek podporuje zrání kompostu, rozklad navršeného materiálu a pomáhá likvidovat plevel, kterými byste si mohli při hnojení záhonů nevědomky zamořit zahradu.

Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě. Během pár týdnů se kompost zahřeje až na 70 stupňů.

Vysoké teploty pomohou zvýšit kvalitu kompostu, protože spousta choroboplodných zárodků a patogenů v „horkém prostředí“ nepřežije.

Kompost na zahradě

Na co dbát po založení kompostu

Po založení kompostu dodržujte i další pravidla, která rozhodnou o výsledné kvalitě hnojiva:

1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně. Materiál sesedá, takže tímto způsobem navezete větší množství odpadu.

2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. Prolitím kompostu také materiál rychleji sesedne.

O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše:

  • Vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete ji v pěst a po chvíli stisk uvolněte.
  • Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
  • Ideální stav je, když se materiál po otevření pěsti chová podobně jako „plastelína": nerozpadne se a vyteče z něj nanejvýš pár kapek vody.

3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Častějším přehazováním kompostu podpoříte činnost bakterií a zároveň dodáte kyslík mikrobům, které zajišťují rozkladné procesy.

Jak poznat zralý kompost

Zralý kompost má tři charakteristické znaky:

  • Barva kompostu: tmavě hnědá až černá, podobná lesní půdě.
  • Vůně: příjemná zemitá, ne kyselá ani čpavkový zápach. Pokud kompost stále silně zapáchá, není ještě zralý nebo rozkladné procesy neprobíhají správně (vizte níže).
  • Konzistence: drobivá, homogenní. Původní materiály – slupky, tráva, větvičky – byste již neměli ve zralém kompostu snadno rozpoznat. Pokud je stále vidíte, kompost potřebuje víc času nebo přehazování.

Kompost obvykle zraje 6–12 měsíců v závislosti na podmínkách, použitých materiálech a frekvenci přehazování. Při pravidelné péči a použití urychlovače lze dobu zkrátit.

Ovocné slupky z (neošetřených) kusů ovoce můžete na kompost uložit také.

Jak kompost použít na záhonech

Používejte pouze zralý kompost. Nezralý kompost může spálit kořeny mladých rostlin a obsahovat patogeny.

  • Kompost zapravujte do půdy na podzim nebo na začátku jara, ideálně 2–4 týdny před výsadbou.
  • Jako mulč lze použít i kompost mírně nevyzrálý – na povrchu záhonů se rozkladné procesy dokončí. Tento druh kompostu však nezapracujte přímo ke kořenům, může totiž rostliny spálit.

Co patří do kompostu [tabulka]

Do kompostu můžete ukládat většinu organických zbytků z domácnosti a zahrady, například:

Druh odpadu Patří do kompostu Zdůvodnění
Slupky aj. zbytky zeleniny ANO Například bramborové slupky jsou pro kompost vhodné.
Vaječné skořápky ANO Skořápky rozdrťte, aby se rozložily rychleji.
Sypaný vyluhovaný čaj ANO Pozor dávejte na plastové sáčky se sponkami.
Kávová sedlina ANO Přitahuje žížaly, které kypří půdu a usnadňují kompostování.
Suchá posečená tráva, listí ANO Tráva obsahuje velké množství dusíku. Přidejte uhlíkaté složky (listí, větvičky).
Štěpka, kůra ANO Ideálně nadrťte štěpkovačem na co nejmenší části
Piliny a popel ze dřeva ANO Popel ze dřeva je vhodný do kompostu nebo přímo na záhony.
Kravský trus ANO Trus býložravých zvířat na kompostu ničemu nevadí.

Co nedávat na kompost [tabulka]

Do kompostu naopak nepatří:

Druh odpadu Patří do kompostu Zdůvodnění
Plasty, kovy, kameny NE Materiály nevhodné pro kompostování.
Plastové čajové sáčky se sponou NE Obsahují plasty nebo kovy, které na kompost nepatří.
Potištěné letáky, noviny NE Obsahují škodlivou tiskařskou čerň.
Zbytky kostí, odřezků z masa a kůže NE Mimo jiné mohou přilákat zvěř z okolí.
Popel z uhlí a cigaret NE Obsahuje těžké kovy, které kompostu neprospějí.
Zárodky plevele a infikované rostliny NE Při hnojení se choroby a plevele z kompostu rozšíří po v zahradě.
Slupky z tropických plodů. NE Ve velkém množství mohou začít rychle plesnivět.
Trus všežravých zvířat NE Znehodnotí kompost.
Dětské pleny NE Stejně jako trus všežravých zvířat, ani lidské exkrementy kompostu příliš neprospějí.

Další informace najdete v samostatném článku – co patří a nepatří na kompost.

Zkušenost zahradnice: Do kompostéru dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. plísní na rajčatech), aby nedocházelo k jeho opětovnému rozšíření po zahradě. Snažíme se tam nedávat ani plevel s vytvořenými plody – ze stejného důvodu.

Nejčastější problémy a jak je řešit

I při správném založení kompostu může narazit na potíže. Většinu z nich lze snadno napravit, pokud je rozpoznáte a vyřešíte včas.

Problém Nejčastější příčina Řešení
Kompost silně zapáchá Nadmíra vlhkosti nebo zeleného materiálu → anaerobní rozklad (bez kyslíku) místo aerobního tlení Přehazujte kompost, přidejte suché hnědé složky (sláma, listí, větvičky, piliny), zkontrolujte vlhkost
Kompost se nerozkládá Přesušení nebo nedostatek dusíku Kompost prolévejte vodou, přidejte zelený materiál (trávu, kuchyňský odpad)
Kompost je mokrý nebo jako bláto Přemokření nebo příliš mnoho trávy Přidejte hnědý matriál, kompost přehazujte. Otevřenou hromadu překryjte geotextilií nebo plachtou
Myši v kompostu Zbytky masa, vařeného jídla nebo chleba Odstraňte nevhodný materiál, dejte pod kompostér králičí pletivo, přejděte na uzavřený kompostér
Bílá houba (mycelium) v kompostu Jedná se o normální jev. Houby jsou součástí rozkladných procesů. Není třeba zasahovat. Při přehazování se mycelium přirozené rozptýlí
Kompost se přehřívá a příliš sesedá Přirozený průběh termofilní fáze Kompost přehazujte a prolévejte. Sesedání materiálu je normální, objem se může snížit až o polovinu

Nejčastější dotazy při zakládání kompostu

Jak dlouho zraje kompost?

Záleží na podmínkách, ale standardní kompost zraje 6–12 měsíců. Při pravidelném přehazování (každé 2–4 týdny), vhodném poměru materiálů a použití urychlovače lze dobu zkrátit přibližně na 3–4 měsíce. Rozhodující roli hraje i teplota: v létě probíhají kompostovací procesy výrazně rychleji než v zimě.

Proč kompost zapáchá a jak to napravit?

Zápach má nejčastěji na svědomí přílišná vlhkost nebo příliš nadmíra zeleného materiálu (hlavně trávy) bez dostatku hnědé složky. Kompost pak namísto tlení hnije – vzniká metan, nikoli oxid uhličitý jako při správném aerobním rozkladu. Řešení: pořádně materiál přehazujte, přidejte suchou slámu nebo listí a zkontrolujte, zda má kompost dostatečný přívod vzduchu.

Lze kompostovat v zimě?

Ano, do uzavřeného kompostéru lze přidávat bioodpad i v zimě. Rozklad se při mrazech výrazně zpomaluje nebo zastavuje, ale jakmile na jaře teploty stoupnou, mikroorganismy se opět aktivují. Vyhněte se přehazování zamrzlého kompostu – narušíte tím jeho vnitřní strukturu. Kompost v zimě chraňte před přemokřením z rozpuštěného sněhu.

Kdy lze kompost přidat na záhon?

Pouze tehdy, když je zralý, tzn. tmavě hnědý, drobivý a zemitě vonící. Nezralý kompost může spálit kořeny rostlin a obsahovat patogeny. Do půdy ho zapravujte na podzim nebo na začátku jara, nejméně 2–4 týdny před výsadbou. Jako mulčovací vrstvu na povrchu záhonu lze použít i mírně nevyzrálý kompost. Používejte ho však s mírou a nepřihrnujte ke kořenům.

Co dělat, když kompost nekvasí?

Zkontrolujte vlhkost (příliš suchý kompost se nerozkládá), přidejte zelený materiál bohatý na dusík a kompost přehazujte, aby provzdušnily i nižší vrstvy. Může pomoci i přidání hotového kompostu nebo zahradní zeminy – materiály obsahují mikroorganismy, které rozkladné procesy nastartují.

Jak kompostovat, když nemám zahradu?

V bytě nebo na balkoně lze využít tzv. vermikompostér (žížalí kompostér), ve kterém kalifornské žížaly zpracovávají kuchyňský bioodpad. Nezapáchá a výsledný matriál slouží jako hnojivo pro pokojové i balkónové rostliny. Alternativou je metoda bokashi: fermentace kuchyňských zbytků za pomoci efektivních mikroorganismů (bakterií, kvasinek).

V dalších článku o kompostování zjistíte, jak kompost zazimovat, abyste měli v další sezóně zaděláno na pořádnou zásobu kvalitního hnojiva pro své rostliny.

Produkty uvedené v článku

Vaše dotazy

Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků.

Hotline Potřebujete poradit s výběrem zboží nebo objednávkou?
+420 548 218 047 info@geomall.cz V pracovních dnech od 8:00 do 16:00
Nebo si nechte občas od nás poslat pár zajímavostí e-mailem
Kliknutím na „Odebírat“ vyjadřujete souhlas se zpracováním e-mailu dle našich zásad zpracovaní osobních údajů.

Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.

Potřebujete poradit? Nevíte, který produkt vybrat? Jakou variantu? Neztrácejte čas samostudiem informaci na internetu. Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků. Poslat dotaz

Blog

Jak zlepšit jílovitou půdu na zahradě (krok za krokem)

Jílovitou půdu zlepšíte organickou hmotou a hlubokým prokypřením. Plnohodnotný záhon vznikne zhruba za rok a půl pravidelné péče. Základem je zapravování menšího množství kompostu či hnoje (velké dávky v jílu spíš hnijí, než se rozkládají). Na podzim půdu zryjte a v prvním roce vysévejte zelené hnojení. Rychlejší, ale rizikovou cestou je přidání hrubého písku: funguje jen ve velkém množství (30–40 % objemu), jinak půdu naopak zhutní. Rybniční bahno nepoužívejte, obsahuje těžké kovy. Pro okamžité pěstování je ideální vyvýšený záhon s úrodným substrátem.

Poradna #16: Proč se dává geotextilie pod štěrk

Geotextilie pod štěrkem odděluje zeminu od kameniva, čímž zabraňuje promíchání různých vrstev materiálu. Štěrková cesta si tak déle zachová svůj tvar i propustnost. Proti plevelu funguje jen částečně – omezí prorůstání plevele z podloží, ale nezabrání klíčení semen, které proniknou do štěrku shora. Při výstavbě zahradních cestiček nebo kačírkových ploch se vyplatí kombinovat geotextilii a správnou frakci kameniva.

Poradna #15: Jak ochránit kanadské borůvky před ptáky

Jakmile kanadské borůvky začnou dozrávat, stávají se terčem kosů a špačků, kteří úrodu sklidí rychleji, než se nadáte. Nejspolehlivější ochranou je natažení zesílené sítě proti ptákům na pevnou konstrukci. Síť musí dosahovat až k zemi, kde musí být zajištěná, jinak ji ptáci podlezou. Pomoci mohou i vizuální a zvukové odpuzovače (CD, siluety dravců) nebo domácí mazlíčci. Poradíme, jak borůvky ochránit v praxi – a jaké mají jednotlivé metody přínosy i limity.
Hotline Potřebujete poradit s výběrem zboží nebo objednávkou?
+420 548 218 047 info@geomall.cz V pracovních dnech od 8:00 do 16:00
Cookies pomáhají Vám i nám

My, GEOMAT s.r.o., oceníme Váš souhlas s použitím souborů cookies. Tento web používá soubory cookies pro zajištění správného fungování, analýzu návštěvnosti a také k personalizaci obsahu a reklam. Kliknutím na tlačítko „Ano, v pořádku“ souhlasíte s uložením cookies do Vašeho prohlížeče, díky kterým využijete potenciál webu naplno. Podrobnosti najdete na stránce „Informace o cookies“.

Souhlas můžete odmítnout zde.