Kompost se zakládá ve vrstvách: střídáte hnědý materiál (větvičky, listí, sláma) a zelený (tráva, zbytky zeleniny) přibližně v poměru 2–3 díly hnědého na 1 díl zeleného. Klíčem k tomu, aby kompost správně kvasil a nezapáchal, jsou nutné tři věci: správné umístění, optimální vlhkost a pravidelné přehazování kompostu. Správně navrstvený kompost se během pár týdnů zahřeje na 55–70 °C, což značí, že kompostovací procesy probíhají správně.
Aktualizace článku: květen 2026 – přidány informace ke hnojení záhonů, odpovědi na nejčastější dotazy a přehledová tabulka.
V článku najdete přesný postup na založení kompostu a odpovědi na otázky, na které se zahradníci nejčastěji ptají: jak velký kompostér opravdu potřebujete, co do kompostu nikdy nedávat a jak poznat, že je kompost zralý.
I když – zejména v uzavřeném kompostéru – můžete kompost založit po většinu roku, nejlepší čas nastává na jaře nebo na podzim.
Kompostér umístěte:
Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Na příliš slunném místě se kompost rychle přehřeje a vysychá – to platí jak pro materiál uložený na kompostovací hromadě, tak v uzavřeném kompostéru.
Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Pokud máte prostornější pozemek, zvolte místo, které není všem na očích – například nevyužívané zahradní zákoutí, aby kompost nehyzdil venkovní prostory a zápach z rozkládajících se zbytků neobtěžoval obyvatele (sousedního) domu.
Řešením je přistavit kompostér ke zdi, například ke chlévu nebo jinému hospodářskému stavení: zeď poslouží jako doplňující teplená izolace a ochrání kompostér před větrem.
Při výběru kompostéru promyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.
Jednoznačné doporučení neexistuje, ale následující přehled vám rozhodování usnadní:
| Velikost zahrady | Doporučený objem | Vhodný typ kompostéru | Poznámka |
| Do 200 m² | 300–500 l | Uzavřený plastový nebo dřevěný | Ideální pro zbytky z domácnosti a menší množství trávy |
| 200–500 m² | 500–1 000 l | Uzavřený nebo otevřený | Pro zahradníky s větším množstvím odpadu a delšími větvemi |
| Nad 500 m² | 1 000 l a více | Otevřená hromada nebo velký kompostér | Vhodné, pokud zpracováváte velké množství listí, trávy a větví |
Při výběru kompost(ér)u vezměte v úvahu množství materiálu, které hodláte na kompost ukládat, prostorové možnosti v zahradě i osobní preference.
Výhody a nevýhody „otevřeného kompostu“, tedy kompostovací hromady uložené v jednoduché (většinou dřevěné) konstrukci, a uzavřeného kompostu najdete níže.
Výhody
Nevýhody
Druhou možností je pořízení uzavřeného kompostéru – zpravidla kovové, plastové nebo dřevěné nádoby s víkem.
Výhody
Nevýhody
TIP: Vyberte si prostorný a estetický kompostér, který se při naplnění ani silnějším poryvu větru nerozláme a vyrží dlouhé roky.
Zkušenost zahradnice: Máme klasický otevřený kompostér, který se skládá ze 2 částí – do jedné kompost celý rok ukládáme, na podzim ho přeházíme do druhé části. V té rok zraje, potom používáme na zahradě.
Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly – ale třeba i myši.
Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo. Malí savci se přes něj nedostanou, ale dešťovky a jiní živočichové budou mít ku kompostu nadále přístup.
Než začnete, pochopte základní rovnici: každý kompost potřebuje dvě skupiny materiálů v správném poměru.
Optimální poměr uhlíku a dusíku v čerstvě založeném kompostu se pohybuje přibližně v rozmezí 30–35:1. V praxi to odpovídá pravidlu 2–3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného.
Postup krok za krokem:
Pokud jste kompost navrstvili správně a udržujete ho vlhký, během jednoho až dvou týdnů se zahřeje na 55–70 °C. V tzv. termofilní fázi hynou zárodky chorob i semena plevele.
Tímto způsobem si snadno ověříte, že kompostovací procesy probíhají správně.
TIP: Procesy můžete urychlit pomocí urychlovače kompostu – tento přípravek podporuje zrání kompostu, rozklad navršeného materiálu a pomáhá likvidovat plevel, kterými byste si mohli při hnojení záhonů nevědomky zamořit zahradu.
Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě. Během pár týdnů se kompost zahřeje až na 70 stupňů.
Vysoké teploty pomohou zvýšit kvalitu kompostu, protože spousta choroboplodných zárodků a patogenů v „horkém prostředí“ nepřežije.

Po založení kompostu dodržujte i další pravidla, která rozhodnou o výsledné kvalitě hnojiva:
1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně. Materiál sesedá, takže tímto způsobem navezete větší množství odpadu.
2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. Prolitím kompostu také materiál rychleji sesedne.
O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše:
3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.
Častějším přehazováním kompostu podpoříte činnost bakterií a zároveň dodáte kyslík mikrobům, které zajišťují rozkladné procesy.
Zralý kompost má tři charakteristické znaky:
Kompost obvykle zraje 6–12 měsíců v závislosti na podmínkách, použitých materiálech a frekvenci přehazování. Při pravidelné péči a použití urychlovače lze dobu zkrátit.

Používejte pouze zralý kompost. Nezralý kompost může spálit kořeny mladých rostlin a obsahovat patogeny.
Do kompostu můžete ukládat většinu organických zbytků z domácnosti a zahrady, například:
| Druh odpadu | Patří do kompostu | Zdůvodnění |
| Slupky aj. zbytky zeleniny | ANO | Například bramborové slupky jsou pro kompost vhodné. |
| Vaječné skořápky | ANO | Skořápky rozdrťte, aby se rozložily rychleji. |
| Sypaný vyluhovaný čaj | ANO | Pozor dávejte na plastové sáčky se sponkami. |
| Kávová sedlina | ANO | Přitahuje žížaly, které kypří půdu a usnadňují kompostování. |
| Suchá posečená tráva, listí | ANO | Tráva obsahuje velké množství dusíku. Přidejte uhlíkaté složky (listí, větvičky). |
| Štěpka, kůra | ANO | Ideálně nadrťte štěpkovačem na co nejmenší části |
| Piliny a popel ze dřeva | ANO | Popel ze dřeva je vhodný do kompostu nebo přímo na záhony. |
| Kravský trus | ANO | Trus býložravých zvířat na kompostu ničemu nevadí. |
Do kompostu naopak nepatří:
| Druh odpadu | Patří do kompostu | Zdůvodnění |
| Plasty, kovy, kameny | NE | Materiály nevhodné pro kompostování. |
| Plastové čajové sáčky se sponou | NE | Obsahují plasty nebo kovy, které na kompost nepatří. |
| Potištěné letáky, noviny | NE | Obsahují škodlivou tiskařskou čerň. |
| Zbytky kostí, odřezků z masa a kůže | NE | Mimo jiné mohou přilákat zvěř z okolí. |
| Popel z uhlí a cigaret | NE | Obsahuje těžké kovy, které kompostu neprospějí. |
| Zárodky plevele a infikované rostliny | NE | Při hnojení se choroby a plevele z kompostu rozšíří po v zahradě. |
| Slupky z tropických plodů. | NE | Ve velkém množství mohou začít rychle plesnivět. |
| Trus všežravých zvířat | NE | Znehodnotí kompost. |
| Dětské pleny | NE | Stejně jako trus všežravých zvířat, ani lidské exkrementy kompostu příliš neprospějí. |
Další informace najdete v samostatném článku – co patří a nepatří na kompost.
Zkušenost zahradnice: Do kompostéru dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. plísní na rajčatech), aby nedocházelo k jeho opětovnému rozšíření po zahradě. Snažíme se tam nedávat ani plevel s vytvořenými plody – ze stejného důvodu.
I při správném založení kompostu může narazit na potíže. Většinu z nich lze snadno napravit, pokud je rozpoznáte a vyřešíte včas.
| Problém | Nejčastější příčina | Řešení |
| Kompost silně zapáchá | Nadmíra vlhkosti nebo zeleného materiálu → anaerobní rozklad (bez kyslíku) místo aerobního tlení | Přehazujte kompost, přidejte suché hnědé složky (sláma, listí, větvičky, piliny), zkontrolujte vlhkost |
| Kompost se nerozkládá | Přesušení nebo nedostatek dusíku | Kompost prolévejte vodou, přidejte zelený materiál (trávu, kuchyňský odpad) |
| Kompost je mokrý nebo jako bláto | Přemokření nebo příliš mnoho trávy | Přidejte hnědý matriál, kompost přehazujte. Otevřenou hromadu překryjte geotextilií nebo plachtou |
| Myši v kompostu | Zbytky masa, vařeného jídla nebo chleba | Odstraňte nevhodný materiál, dejte pod kompostér králičí pletivo, přejděte na uzavřený kompostér |
| Bílá houba (mycelium) v kompostu | Jedná se o normální jev. Houby jsou součástí rozkladných procesů. | Není třeba zasahovat. Při přehazování se mycelium přirozené rozptýlí |
| Kompost se přehřívá a příliš sesedá | Přirozený průběh termofilní fáze | Kompost přehazujte a prolévejte. Sesedání materiálu je normální, objem se může snížit až o polovinu |
Záleží na podmínkách, ale standardní kompost zraje 6–12 měsíců. Při pravidelném přehazování (každé 2–4 týdny), vhodném poměru materiálů a použití urychlovače lze dobu zkrátit přibližně na 3–4 měsíce. Rozhodující roli hraje i teplota: v létě probíhají kompostovací procesy výrazně rychleji než v zimě.
Zápach má nejčastěji na svědomí přílišná vlhkost nebo příliš nadmíra zeleného materiálu (hlavně trávy) bez dostatku hnědé složky. Kompost pak namísto tlení hnije – vzniká metan, nikoli oxid uhličitý jako při správném aerobním rozkladu. Řešení: pořádně materiál přehazujte, přidejte suchou slámu nebo listí a zkontrolujte, zda má kompost dostatečný přívod vzduchu.
Ano, do uzavřeného kompostéru lze přidávat bioodpad i v zimě. Rozklad se při mrazech výrazně zpomaluje nebo zastavuje, ale jakmile na jaře teploty stoupnou, mikroorganismy se opět aktivují. Vyhněte se přehazování zamrzlého kompostu – narušíte tím jeho vnitřní strukturu. Kompost v zimě chraňte před přemokřením z rozpuštěného sněhu.
Pouze tehdy, když je zralý, tzn. tmavě hnědý, drobivý a zemitě vonící. Nezralý kompost může spálit kořeny rostlin a obsahovat patogeny. Do půdy ho zapravujte na podzim nebo na začátku jara, nejméně 2–4 týdny před výsadbou. Jako mulčovací vrstvu na povrchu záhonu lze použít i mírně nevyzrálý kompost. Používejte ho však s mírou a nepřihrnujte ke kořenům.
Zkontrolujte vlhkost (příliš suchý kompost se nerozkládá), přidejte zelený materiál bohatý na dusík a kompost přehazujte, aby provzdušnily i nižší vrstvy. Může pomoci i přidání hotového kompostu nebo zahradní zeminy – materiály obsahují mikroorganismy, které rozkladné procesy nastartují.
V bytě nebo na balkoně lze využít tzv. vermikompostér (žížalí kompostér), ve kterém kalifornské žížaly zpracovávají kuchyňský bioodpad. Nezapáchá a výsledný matriál slouží jako hnojivo pro pokojové i balkónové rostliny. Alternativou je metoda bokashi: fermentace kuchyňských zbytků za pomoci efektivních mikroorganismů (bakterií, kvasinek).
V dalších článku o kompostování zjistíte, jak kompost zazimovat, abyste měli v další sezóně zaděláno na pořádnou zásobu kvalitního hnojiva pro své rostliny.
Posledních šest let se věnuje tématům spojeným se zpevňováním svahů a zvelebováním zahrady. Když může, vyráží poznávat mexickou flóru – tropické rostliny jsou pro něj inspirací i při redakční práci.
Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků.
My, GEOMAT s.r.o., oceníme Váš souhlas s použitím souborů cookies. Tento web používá soubory cookies pro zajištění správného fungování, analýzu návštěvnosti a také k personalizaci obsahu a reklam. Kliknutím na tlačítko „Ano, v pořádku“ souhlasíte s uložením cookies do Vašeho prohlížeče, díky kterým využijete potenciál webu naplno. Podrobnosti najdete na stránce „Informace o cookies“.
Souhlas můžete odmítnout zde.
Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.