Rozhovor: Jak využít listí na zahradě (Ing. Vilém Jurek)

• 10. 9. 2025
• Přečtete za 6 minut

• PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN
• ROZHOVOR

Spadané listí nepatří do ohně ani do popelnice. Naopak – může být cenným zdrojem živin, mulčem nebo útočištěm pro menší zvířata. O tom, co dělat s listím na zahradě, jsme si povídali s Ing. Vilémem Jurkem – odborníkem z organizace Rezekvítek, která se dlouhodobě věnuje environmentální výchově dětí i dospělých.

Klíčové myšlenky z článku

• Spadané listí poslouží jako přirozená přikrývka půdy proti mrazu a zároveň nabídne úkryt ježkům nebo hmyzu.
• Chcete-li listí uklidit, dejte ho na kompost. Rozloží se na kvalitní humus, který vrátí živiny zpět do půdy. Pálení listí je dnes zakázané, a navíc škodlivé.
• Ne každé listí se hodí k mulčování. Vyhněte se listí z ořešáku a invazních dřevin, jako je pajasan nebo akát.

Ing. Vilém Jurek. Vedoucí sekce Péče o přírodu v brněnském Rezekvítku. Dlouhodobě úspěšně propojuje ochranu přírody s výzkumem, osvětou, a dobrovolnictvím. Snímek z farmy u Hustopeče (archiv autora).

1. Jaké jsou podle vás nejúčinnější způsoby, jak využít spadané listí na zahradě během podzimu?

Pokud nám spadané listí na zahradě nevadí, není nutné jej odstraňovat. V přírodě se také neshromažďuje – například u stromořadí či v lesích zůstává přirozeně na místě. 

Ani na trávníku listí obvykle nepředstavuje problém, zvláště pokud jej ponecháme jen v tenčí vrstvě. Postupně je rozloženo půdními organismy, čímž se do půdy vrací živiny a podporuje se tvorba humusu. Listí také vytváří mikroklima chránící půdu před vysycháním a mrazem.

2. A pokud se přece jen chceme listí na zahradě zbavit?

Pokud se přeci jen rozhodneme listí uklízet, nejlepší je kompostování – buď přímo na zahradním kompostu, kde se z něj stane kvalitní substrát.

Z listí můžeme vytvořit na pár místech v zahradě několik menších hromad, které budou sloužit jako úkryt pro hmyz nebo ježky.

Rozhodně není vhodné listí pálit. Při pálení vznikají škodlivé látky a dým je většinou spojený s nelibostí občanů. V neposlední řadě je od tohoto roku zákaz pálení listí.

3. Existují případy, kdy je lepší listí ze zahrady úplně odstranit?

Problém nastává hlavně tam, kde se vytváří příliš silné vrstvy, které se špatně rozkládají, brání přístupu vzduchu k půdě a pod nimi může docházet k zahnívání.

Typicky na udržovaných trávnících – pokud je zakryje souvislá vrstva listí, na jaře se často objeví nevzhledné fleky a holá míst.

4. Jak pro mulčování využít spadané listí?

Do jisté míry se dá za mulč považovat už samotné ponechání listí na trávníku nebo záhonech, kde chrání půdu před vysycháním a mrazem. 

Dobře funguje listí také jako mulč kolem vysázených stromů a keřů. Tady je potřeba hlídat tloušťku vrstvy – optimální je zhruba 7 až 10 centimetrů.

Silnější vrstvy se špatně provzdušňují, mohou zadržovat příliš vlhkosti a nastávají hnilobné procesy, což dřevinám nesvědčí.

5. Jaké má použití listí coby mulčovacího materiálu (ne)výhody?

Mezi výhody mulčování listím patří zadržování půdní vlhkosti, omezení růstu plevelů, postupné uvolňování živin a také podpora půdních organismů.

Nevýhodou může být pomalejší rozklad u některých druhů listí, riziko plesnivění při příliš silné vrstvě a také to, že čisté listí bez promíchání málo drží na místě.

6. Jak je to s listím z ořešáku nebo dubu? Je opravdu „škodlivé“, jak se často upozorňuje?

U listí některých dřevin je opravdu potřeba určité opatrnosti. Typickým příkladem jsou právě dub a ořešák. Jejich listy se špatně rozkládají, protože mají kožovitý povrch, který půdní organismy obtížně zpracovávají.

Závažnější problém ale nastává u listí ořešáku a také u některých invazních dřevin, jako je pajasan nebo akát. Tyto druhy totiž obsahují tzv. alelopatické látky, které mohou inhibovat růst ostatních rostlin. 

V praxi se to projevuje tím, že rostliny v takto zamulčované půdě hůře rostou, zastavují přírůstky nebo dokonce hynou.

7. Jaký má mulčování listím vliv na úrodnost půdy? Pomůže nám v boji proti suchu a erozi?

Mulčování listím může mít na úrodnost půdy významný vliv. Listí je přirozeným zdrojem organické hmoty a živin – jakmile se rozloží, postupně uvolňuje živiny zpět do půdy, zejména dusík a další minerály, které mohou využít jak stromy, tak trávníky.

8. Pomůže nám listový mulč v boji proti suchu a erozi půdy v zahradě?

Pokud jde o boj se suchem, mulč z listí brání rychlému vysychání půdy, protože vytváří ochrannou vrstvu, která snižuje výpar a udržuje půdní mikroklima chladnější a stabilnější. 

Vliv na erozi je taky pozitivní. Listí tlumí dopad dešťových kapek, takže povrch půdy není tolik rozrušován. Pomáhá tak udržet půdu na místě, zvlášť na mírně svažitých pozemcích.

Je ale pravda, že při extrémních srážkách může voda listí odnést i s částí ornice, takže úplnou ochranu proti erozi nezajistí.

Zahrada je pro mě živá laboratoř i místo odpočinku.

9. Na závěr trochu osobně. V Rezekvítku vedete úsek Péče o přírodu, které se pracovně naplno věnujete. Máte i vlastní zahradu?

Mám hned několik zahrad. Moje hlavní základna je u rodičů, kde už víc než čtvrtstoletí buduju takovou pokusnou, dynamickou zahradu.

Zkoušel jsem tam snad všechno – zelené hnojení, šizen nóhó (přírodní farmaření Masanobu Fukuoka), pěstoval jsem mák i kedlubny velké jako fotbalový míč.

Další zahradu máme u nás v práci, na Rezekvítku. Tam jsem zahradu pojmul výukově – snažím se zde sadit netradiční druhy i tvary ovocných dřevin, s kolegou jsme založili sbírky travin a různých směsí. Zahrada je pro mě zkrátka živá laboratoř i místo odpočinku.

Děkujeme za odpovědi a inspiraci.