Zahradní skleníky

Zahradní stavby

Pěstování

Ohraničení záhonů

Venkovní plochy

Zavlažování zahrady

Nádrže a jímky

Zahradní nábytek

Bazény

Relax a hry na zahradu

Ploty

Ochranné sítě

Grily a ohniště

Založení dešťové zahrady krok za krokem + rostliny

Dešťová zahrada je mělká, rostlinami osázená prohlubeň, do které svádíte vodu ze střechy nebo zpevněných ploch. Voda se vsákne do 24–48 hodin. Postup založení:

  1. Vyberte místo ve vzdálenosti alespoň 3 metry od domu. Za pomocí vsakovací zkoušky ověřte propustnost půdy.
  2. Vykopejte prohlubeň o hloubce 15–20 cm a o ploše zhruba 15–35 % odvodňované plochy (podle typu půdy).
  3. Doplňte zeminu pískem a kompostem. Vytvořte val se zpevněným přepadem,
  4. Přítok vody chraňte pomocí kamenů.
  5. Osaďte prohlubeň rostlinami, které snesou zamokřené prostředí i sucho.
  6. Povrch kolem dešťové zahrady zamulčujte.
Co se v článku dozvíte? Klikněte na kapitolu a přečtěte si, co vás právě zajímá

Co je dešťová zahrada a kdy má smysl

Dešťová zahrada (často nazývaná také dešťový záhon) je mělká prohlubeň osázená rostlinami.  Sbírá vodu ze střechy, terasy nebo příjezdové cesty.

Místo toho, aby voda bez užitku odtekla do kanalizace, zůstane na pozemku a postupně se vsákne do půdy.

Dešťová zahrada se vyplatí hlavně tehdy, když:

Jak funguje dešťová zahrada? Platí: zadrž, vsákni, odpař

  1. Zadrží: dešťová zahrada pojme vodu, kterou by půda naráz nevstřebala.
  2. Vsákne: voda se během 1–2 dnů vsákne do podloží.
  3. Vypaří a přefiltruje: rostliny vodu odpařují a ochlazují okolí. Kořeny a půdní organismy zachytí část nečistot spláchnutých ze střechy.

Pohled na vodní hladinu při dešti.

Zachytávání srážek na pozemku: dešťová zahrada, sud, nebo nádrž?

Řešení K čemu slouží Kdy zvolit
Dešťová zahrada Vsakování vody, okrasná výsadba Chcete vodu vrátit do půdy a šetřit čas při zalévání
Sud na vodu Dešťová voda na zalévání v menším objemu (150–650 litrů) Malá zahrada, záhony u domu
Podzemní nádrž Větší zásoba vody, zásobárna vody na splachování toalety Vyšší spotřeba vody na zahradě, využití v domácnosti
Zahradní jezírko Trvalá vodní plocha Okrasný vodní prvek, neřeší vsakování

Zmíněná řešení lze kombinovat. Pokud máte sud napojený na okapový svod, přepad sveďte do dešťové zahrady.

Než začnete s výkopem: pravidla pro výběr místa

Kam dešťovou zahradu umístit

Dešťovou zahradu zakládejte pod úrovní okapového svodu, aby k ní voda tekla samospádem. Ideální je místo na slunci nebo v polostínu.

Co si ohlídejte Další doporučení
Vzdálenost od domu Minimální vzdálenost alespoň 3 metry, u podsklepeného domu raději 6 metrů
Inženýrské sítě Jámu nekopejte nad místy, kudy vedou kabely nebo potrubí
Septik a žumpa Nezakládejte dešťovou vodu v bezprostřední jejich blízkosti
Hladina podzemní vody Dno zahrady musí být alespoň 1 metr nad úrovní spodních vod
Sklon terénu Nejlépe mírný. Na svahu se sklonem větším než 12 % (cca 6,84°) se dešťová zahrada staví obtížně
Hranice pozemku Přepad nesmí odvádět vodu na sousední pozemek
Velké stromy Nehlubte jámu v blízkosti kořenových systémů velkých stromů (dub, buk…), můžete je poškodit

Vsakovací zkouška krok za krokem

Bez vsakovací zkoušky riskujete, že dešťový záhon „utopíte pod vodou“ i na několik týdnů. Zkoušku proveďte v místě budoucího dna:

  1. Vykopejte jámu hlubokou cca 30 cm a širokou 20–30 cm.
  2. Jámu naplňte vodou a nechte ji vsáknout. Půda se nasytí.
  3. Naplňte jámu vodou znovu a výšku hladiny označte kolíkem.
  4. Po hodině změřte, o kolik hladina klesla.
  5. Za 24 hodin zkontrolujte, zda je jáma prázdná.

Jak výsledek vyhodnotit:

  • Voda zmizí do 24 hodin: místo je pro dešťovou zahradu vhodné.
  • Hladina klesá méně než cca 1 cm za hodinu: půda je málo propustná, dešťovou zahradu zvětšete a vylepšete strukturu půdy.
  • Voda v jámě „stojí“ i po 24 hodinách: pro dešťovou zahradu vyberete jiné místo, nebo upravte strukturu půdy ve větší hloubce (o tom níže).

Typ půdy ověříte jednoduše: zeminu navlhčete a v ruce zformujte do kuličky:

  • Písčitá půda – zrnitá a nedrží tvar,
  • hlinitá půda – hladká, ale nelepí,
  • jílovitá – lepí se a po „uválení“ drží tvar.

Přemokřený trávník při dešti.

Potřebujete pro realizaci dešťové zahrady povolení?

Stavba mělké dešťové zahrady na vlastním pozemku obvykle povolení nevyžaduje, jde o zahradní úpravu.

Jinak je tomu u podzemních vsakovacích zařízení (vsakovací bloky, tunely, studny): ta vyžadují povolení a posudek hydrogeologa. Pravidla pro vsakovací zařízení popisuje norma ČSN 75 9010.

Situace se může lišit podle obce a územního plánu. Konkrétní podmínky raději vždy ověřte na tamějším stavebním úřadě.

Jakou má být dešťová zahrada velká a hlouboká

  • Hloubka: ideální hloubka je 15–20 cm pod okolním terénem. Hlubší jáma (do 30 cm) se hodí jen v dobře propustné půdě: jíl propouští vodu jen pomalu.
  • Velikost: odvíjí se od velikosti plochy, ze které hodláte do dešťové zahrady přivádět vodu.
Typ půdy Plocha dešťové zahrady (při hloubce cca 15 cm)*
Písčitá cca 15 % odvodňované plochy
Hlinitá cca 25 % odvodňované plochy
Jílovitá cca 32 % odvodňované plochy

* Koeficienty vycházejí z metodiky University of Wisconsin-Extension. Jde o orientační hodnoty pro běžnou zahradní praxi, nikoli o projektový výpočet.

Příklad:

  • Střecha má plochu 100 m². Vodu z ní odvádějí ji dva svody, takže na jeden připadá cca 50 m².
  • Pokud je půda hlinitá, dešťová voda zabere plochu: 50 × 0,25 = 12,5 m².
  • Této velikosti odpovídá například jáma o rozměrech 2,5 × 5 m.

Zkušenost z praxe: Pokud nemáte dostatek místa pro jednu větší dešťovou zahradu, vytvořte několik menších – pro každý svod jinou. Dalším řešením je zachytávat část srážek do sudu na vodu.

Dešťová zahrada: od prvotních příprav po osázení plochy

Kdy založit dešťovou zahradu

Ideální doba přichází na začátku podzimu nebo na jaře: půda je poddajnější a vlhká, ale ne rozbahněná, a rostliny lépe zakoření. Kopejte jen za sucha: mokrou půdu při práci s lopatu i chůzi po ploše zbytečně zhutníte.

1. Vytyčte tvar a velikost zahrady

  • Obrys dešťové zahrady si vyznačte provázkem nebo hadicí.
  • Delší stranu orientujte kolmo ke spádu terénu, aby se voda rozlévala po celé ploše.
  • Volte spíše oblé tvary – působí přirozeněji než obdélníkové tvary.

2. Sveďte vodu z okapového svodu

Voda do dešťové záhady se obvykle svádí jedním ze dvou způsobů:

  • mělkým zatravněným žlábkem (průlehem) na povrchu,
  • plným potrubím (obvykle DN 100) se spádem alespoň 1 %.

Do svodu můžete umístit sběrač dešťové vody a mezi svodem a dešťovou zahradou přidat jako „mezičlánek“ sud na vodu.

V horkých dnech budete mít dostatek vody na zavlažování rostlin a přebytek odteče přepadem do dešťové zahrady.

3. Vykopejte mísu s vodorovným dnem

  • Odstraňte travní drn a vykopejte jámu hlubokou 15–20 cm.
  • Boční strany jámy veďte pozvolna, nejlépe v poměru 1:3 (nebo mírnějším).
  • Dno musí být vodorovné. Zkontrolujte provázkem a vodováhou. Na šikmém dně se voda shromáždí jen v nejnižším bodě.
  • Odkopanou zeminu odložte na pozdě – použijte ji na vytvoření valu.

4. Zlepšete strukturu půdu

Dno dešťové zahrady nakypřete rycím vidlemi do hloubky 20–30 cm. Další postup závisí na typu půdy:

  • Písčitá půda: stačí zapravit kompost.
  • Hlinitá půda: zapravte kompost a hrubý písek.
  • Jílovitá půda: vyměňte 30–60 cm zeminy za propustnou směs. Orientačně: 50–60 % hrubozrnného písku nebo drobného štěrku (frakce 0–4 až 2–8 mm), 20–30 % ornice a 10–20 % kompostu.

Zkušenost z praxe: Písek do jílu přidávejte v dostatečném množství. Malá vrstva pásku půdu naopak zhutní. Více se dozvíte ve starším článku: jak zlepšit jílovitou půdu.

5. Postavte val a bezpečnostní přepad

  • Z odkopané zeminy navršte na níže položené straně nízký val a udusejte ho.
  • Ve valu vytvořte o místo snížené o několik centimetrů – bezpečnostní přepad. Při přívalovém dešti tudy odteče přebytečná voda.
  • Přepad zpevněte kameny, aby ho voda nevymlela.
  • Voda z přepadu musí odtékat do trávníku, nikdy směrem k domu nebo na sousedovic pozemek.

6. Zpevněte přítok

V místě, kudy voda přitéká do dešťové zahrady, dochází k vymílání rýh. Riziko snížíte použitím lomového kamene nebo oblázků.

Dešťová zahrada

7. Vysaďte rostliny a zamulčujte

  • Rostliny stejného druhu sázejte do skupin po 3–7 kusech. Hustější ostrůvky rostlin vypadají pohledově lépe a hustý porost snižuje riziko výskytu plevele.
  • Plochu s rostlinami zasypte 5–8 cm mulče. Dno jámy vysypte minerálním mulčem (říčním kačírkem nebo štěrkem frakce 16–32 mm), který voda nevyplaví. Na boční svahy a val je vhodná těžší, dvakrát drcená dřevní štěpka. Lehká kůra se pro dešťovou zahradu nehodí: během přívalových dešťů ji voda snadno odplaví k okrajům jámy.

Zkušenost z praxe: Nejčastější důvod, proč dešťová zahrada nefunguje, není malá plocha, ale zhutněné dno. Po rekonstrukci domu bývá půda kolem stavby zhutněná kvůli pohybu těžké techniky na pozemku. Voda se pak dostatečně nevsakuje ani tam, kde vsakovací zkouška dopadla dobře. Dno proto hluboko nakypřete a po úpravě po něm už nešlapejte.

Dešťová zahrada: tipy na rostliny pro tři sezóny

Rostliny do dešťové zahrady musí přežít občasné přemokření i delší sucho. Dejte přednost domácím druhům, které jsou dobře přizpůsobeny na místní klima.

Zóna Podmínky Vhodné rostliny
Dno Po dešti krátce pod vodou Kosatec sibiřský (Iris sibirica), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice (Carex), krvavec toten (Sanguisorba officinalis)
Svahy mísy Střídavě vlhko a sucho Sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia), třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida), třapatkovka nachová (Echinacea purpurea), bezkolenec modrý (Molinia caerulea)
Val a okraj Spíše sucho Šalvěj hajní (Salvia nemorosa), kakost krvavý (Geranium sanguineum), řebříček obecný (Achillea millefolium), třtina ostrokvětá (Calamagrostis × acutiflora)
Keře (větší zahrady) Okraj mísy Svída bílá (Cornus alba), vrba nachová ‘Nana’ (Salix purpurea), kalina obecná (Viburnum opulus)

* Traviny a ostřice vytvářejí hustou kořenovou síť. Ta zpevňuje půdu, brání povrchové erozi a omezuje růst plevele na ploše. Kombinujte je s kvetoucími trvalkami s různou dobou květenství.

Potůček se štěrkovým obsypem ve veřejném parku.

Co patří a nepatří do dešťové zahrady (tabulka)

Produkt / Materiál Má smysl použít? Kde a proč
Sud nebo nádrž Ano První stupeň před dešťovou zahradou, zásoba vody na zálivku *
Mřížka do okapu Ano Listí neucpe svod ani přítok
Fólie Ne Voda v dešťové zahradě se má vsáknout. Fólie se nepoužívá
Geotextilie (na dno) Ne Jemné částice ji postupně zanesou a vsakování vody se zpomalí. Není nutná
Textilie proti plevelu Ne Brání rozrůstání rostlin, plevel spolehlivěji potlačí hustá výsadba a mulč

* V tabulce jsou zahrnuty nejen materiály pro vytvoření samotné prohlubně, ale také výrobky, které celkově usnadňují hospodaření s vodou v zahradě.

Zkušenost z praxe: Pokud svod při rekonstrukci domu předěláváte, rovnou ho vyveďte nad terén do sudu nebo průlehu. Než zahradu založíte, při deštích sledujte, kudy voda po pozemku teče. V místech, kde se tvoří kaluže, bývá vhodné místo pro výkop dna. I zde však pro jistotu proveďte vsakovací zkoušku.

Péče a nejčastější chyby

První rok

  • První 2–4 týdny po výsadbě pravidelně zalévejte, dokud rostliny nezakoření.
  • První rok rostliny v období sucha pravidelně zavlažujte a odstraňujte plevel.
  • Po silném dešti zkontrolujte, zda se voda vsákne do 48 hodin a zda nevymílá přítok ani přepad.

Dlouhodobá údržba

  • Jaro: odstraňte loňské suché stonky a doplňte mulč.
  • Podzim: vyčistěte přítok od listí. Odkvetlé trvalky ponechte přes zimu na místě – poslouží jako úkryt pro hmyz.
  • Zima: do dešťové zahrady nesvádějte vodu z ploch ošetřovaných posypovou solí, která rostlinám škodí.

6 chyb, které dešťovou zahradu zničí

  1. Dešťová zahrada byla vytvořena v nepropustné zemině.
  2. Jáma je příliš hluboká a voda v ní několik dní „stojí“, špatně se vsakuje.
  3. Dno není vodorovné, takže voda se drží jen v jednom rohu.
  4. Schází bezpečnostní přepad. Při silném dešti se voda nekontrolovatelně „rozleje“.
  5. Svahy jsou nezpevněné – silný liják pak zeminu snadno splaví.
  6. Zahrada se nachází příliš blízko domu. Svedená voda pak může odtékat zpět k základům obydlí.

Časté dotazy při zakládání dešťové zahrady

Jak velká má být dešťová zahrada?

Plocha dešťové zahrady se závisí na velikosti odvodňované plochy a typu půdy. Při hloubce kolem 15 cm počítejte zhruba s velikostí 15 % odvodňované plochy u písčité půdy, 25 % u hlinité a 32 % u jílovité. Na 50 m² střechy v hlinité půdě tak vychází zhruba 12,5 m².

2. Jak hluboká má být dešťová zahrada?

Ideální hloubka dešťové zahrady je 15–20 cm pod okolním terénem. V dobře propustné půdě může hloubka dosáhnout až 30 cm. V nepropustné jílovité půdě nemá dešťová zahrada smysl: voda se v ní bude držet příliš dlouho a rostliny mohou začít hnít.

3. Jak daleko od domu musí být dešťová zahrada?

Dešťovou zahradu zakládejte alespoň 3 metry od domu, u podsklepeného domu raději ve vzdálenosti až 6 metrů. Pokud vyhloubíte jámu příliš blízko domu, vsakující voda může proniknout k základům stavby nebo do sklepa. Přepad veďte směrem od domu.

4. Nebudou se v dešťové zahradě množit komáři?

Ne. Ve správně navržené dešťová zahradě se voda vsákne během 24–48 hodin. Vývojový cyklus komára od vajíčka po dospělce trvá v teplém počasí nejméně 6 až 8 dní – po tuto se musí zdržovat poblíž stojaté vody. V dešťové zahradě se však voda odpaří dříve. V suchém prostředí komáři nestihnou dospět a uhynou.

5. Funguje dešťová zahrada v jílovité půdě?

Ano, ale půdu je předtím nutné upravit. Dešťová zahrada v jílovité půdě musí být mělčí a rozměrově větší než u jiných půd. Dno do hloubky zkypřete. Ideální je vyměnit 30–60 cm zeminy za propustnou směs písku, ornice a kompostu. Pokud při vsakovací zkoušce zjistíte, že voda v jámě „stojí“ déle než 24 hodin, zvolte pro dešťovou zahradu jiné místo.

6. Potřebuji k dešťové zahradě povolení?

Při zakládání mělké povrchové dešťové zahrady se většinou objedete bez povolení. Povolení a hydrogeologický posudek vyžadují podzemní vsakovací zařízení, například vsakovací bloky nebo studny. Aktuální podmínky ověřte na stavebním úřadu v dané obci.

7. Jaké rostliny se hodí do dešťové zahrady?

Do dešťové zahrady patří rostliny, které prospívají ve vlhčím prostředí, ale zároveň přežijí i delší období sucha. Rostliny, které lze použít:

  • Na dno: kosatec sibiřský, kyprej vrbice, tužebník jilmový nebo ostřice.
  • Na boční svahy: sadec konopáč nebo třapatky.
  • Na suchý val: šalvěj hajní, kakost krvavý nebo okrasné trávy.

Produkty uvedené v článku

Vaše dotazy

Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků.

Hotline Potřebujete poradit s výběrem zboží nebo objednávkou?
+420 548 218 047 info@geomall.cz V pracovních dnech od 8:00 do 16:00
Nebo si nechte občas od nás poslat pár zajímavostí e-mailem
Kliknutím na „Odebírat“ vyjadřujete souhlas se zpracováním e-mailu dle našich zásad zpracovaní osobních údajů.

Žádný dotaz nebyl nalezen. Zeptejte se jako první.

Potřebujete poradit? Nevíte, který produkt vybrat? Jakou variantu? Neztrácejte čas samostudiem informaci na internetu. Náš profesionální personál Vám pomůže s výběrem a vysvětlí všechny způsoby a postupy použití nabízených výrobků. Poslat dotaz

Blog

Kdy stříhat maliny a jak je zazimovat

Jednouplodící maliny stříhejte hned po sklizni: odplozené pruty u země a na běžný metr nechte zhruba 10–15 nejsilnějších mladých prutů. Stáleplodící maliny seřízněte u země celé, na konci podzimu nebo brzy na jaře. Maliny v zemi snesou i silnější mrazy: stačí je před zimou zalít a zamulčovat. Květináč s malinami obalte filcovou rohoží a nádobu postavte do závětří. Poradíme, kdy je nejlepší maliny stříhat a jak je zazimovat, aby zdárně přečkaly do jara.

Jak zazimovat kanadské borůvky na zahradě i v květináči

Kanadské borůvky pěstované v zemi snesou silné mrazy. Obvykle jim stačí 5–10 cm kyselého mulče a zálivka před zamrznutím půdy. V květináči ale rostlině promrzají kořeny. Nádobu obalte kokosovou rohoží nebo jutovinou, podložte ji a postavte ke zdi domu. Borůvky v květináči neumisťujte do teplé místnosti, potřebují chlad. Největší riziko přichází na jaře, kdy květy poškodí už −2 °C. Poradíme, jak borůvky zazimovat, kdy je stříhat a jak je uchránit před jarními mrazy.

Jak zazimovat rozmarýn na zahradě i v květináči (tipy z praxe)

Běžný rozmarýn snese jen slabý mráz. V květináči ho zazimujte na světlém místě v interiéru při teplotě 5–10 °C. Zalévejte jednou za 2–3 týdny. Na zahradě přežijí hlavně mrazuvzdorné odrůdy. Rostlinu zakryjte vzdušnou bílou textilií nebo chvojím, nikdy fólií. Rozmarýn v zimě častěji zahubí vlhkost než mráz. Poradíme, jak zazimovat rozmarýn na zahradě nebo v interiéru a podle čeho poznáte, proč vám v zimě usychá.
Hotline Potřebujete poradit s výběrem zboží nebo objednávkou?
+420 548 218 047 info@geomall.cz V pracovních dnech od 8:00 do 16:00
Cookies pomáhají Vám i nám

My, GEOMAT s.r.o., oceníme Váš souhlas s použitím souborů cookies. Tento web používá soubory cookies pro zajištění správného fungování, analýzu návštěvnosti a také k personalizaci obsahu a reklam. Kliknutím na tlačítko „Ano, v pořádku“ souhlasíte s uložením cookies do Vašeho prohlížeče, díky kterým využijete potenciál webu naplno. Podrobnosti najdete na stránce „Informace o cookies“.